Thiele František (1868–1945)

Thiele František (Frýdlant v Čechách 9. 3. 1868 – Praha 23. 5. 1945)

František Thiele byl malíř a profesor na  Akademii výtvarných umění v Praze. Narodil se v rodině Franze Thieleho, měšťana a tkalce. Po absolvování základního vzdělání odjel v r. 1883 do Vídně, kde studoval na umělecko průmyslové skole. V letech 1884–1892 pokračoval  ve studiu na vídeňské malířské Akademii u profesorů Augusta Eisenmengera, Franze Rumpelera a Christiana Grienpenkerla. V r. 1892 obdržel státní stipendium a strávil rok v Itálii. František Thiele podnikl mnoho cest po Španělsku, Francii, byl v Tunisu, v Belgii, Nizozemsku a Německu, v letech 1894–1902 pobýval ve Vídni. V r. 1898 obdržel rakouskou zlatou státní medaili a Liechtensteinovu cenu, v r. 1904 stříbrnou medaili světové výstavy v St. Louis. Thiele byl od r. 1896 členem vídeňského Künslerhausu a spoluzakladatelem a členem spolku Hagenbund ve Vídni. V r. 1902 byl jmenován mimořádným a v r. 1905 řádným profesorem malířství na Akademii v Praze, kde až do r. 1939 vedl tzv. německou malířskou školu. Mezi jeho žáky patřili členové umělecké skupiny OsmaMax Horb, Bedřich (Friedrich) FeiglWilli Nowak. Před r. 1914 se Thiele účastnil výstav spolku Deuschböhmischer Künstlerbund, jeho díla byla zastoupena na výstavách v Berlíně, Mnichově, Drážďanech, Hamburku, Petrohradě a Římě. Od r. 1916 do r. 1917 působil jako dobrovolník a sloužil jako válečný umělec na mnoha frontách první světové války. V prosinci r. 1927 se oženil s malířkou Inge rozenou Peschke (1903–1993). Narodil se jim syn Wolfgang. V prosinci r. 1934 byla v Praze v Krasoumné jednotě uspořádána Thieleho souborná výstava. František Thiele maloval převážně monumenrální historické obrazy, také krajiny i protréty, byl také znamenitým sochařem.  Za německé okupace byl jmenován ředitelem německé pražské Akademie, jež zanikla v r. 1945. Po válce byl poslán do zadržovacího střediska, kde 23. 5. 1945 zemřel. Jeho žena byla i se synem deportována, nakonec se usadila ve městě Wörgl a kromě malování se živila jako spisovatelka. 

zdroj: Prokop Toman. Prokop H. Toman. Nový slovník československých výtvarných umělců, Ivo Železný, 2000, wikipedie.cz, vivomondo.com