Kovařík Slavoj (1923–2003)

Kovařík Slavoj (Olomouc 22. 9. 1923 – Praha 26. 6. 2003)

Slavoj Kovařík byl malíř, grafik, scénograf, pedagog. Studoval u prof. Vladimíra Hrocha na Škole umění ve Zlíně (1939 – 1940) a u prof. E. Filly na VŠUP v Praze (1945 – 1946), v r. 1947 se stal členem Skupiny olomouckých výtvarníků, po jejím zániku členem SČVU, skupin Parabola (1966 – 1969) a Konfrontace (1968 – 1970) a od r. 1990 členem Spolku olomouckých výtvarníků. Pracoval mj. jako malíř a asistent šéfa výpravy v Českém divadle v Olomouci, v letech 1957 – 1984 jako asistent výpravy a provozní architekt Divadla O. Stibora v Olomouci, v letech 1965 – 1967 externí pedagog Katedry výtvarné výchovy FF UP v Olomouci, v letech 1967 – 1978 lektor pro kresbu a malbu na téže fakultě. Ve své tvorbě dává přednost ztvárnění prožitku, předmětný svět pokládá za druhořadý. V 50. letech maloval obrazy s městskou tematikou v převažujících vertikálních liniích a v polovině 60. let se přiklonil ke strukturální abstrakci. Pracoval s různými materiály a nástroji, které po sobě zanechávají stopy. Vedle olejů, kvašů, temper vznikaly asambláže, koláže a dekoláže strukturované nejrůznějšími přírodními i umělými materiály (písek, popel, sádra, dřevo, útržky papíru, novin, dráty…). Po studijních cestách do Anglie a Německa koncem 60. let byl zaujat pop-artem a lettrismem, pracoval s figurálními náměty, objekty masmédií, se symboly a reáliemi městského života (Plakátovací plochy, Nápisy, Stopy). V období 60. let rovněž zpracovával úkoly pro architekturu. Od poloviny 80. let nabývají jeho obrazy klidnější charakter, převládají jemnější barevné valéry. Zastoupen je ve sbírkách Muzea umění v Olomouci, Galerie výtvarného umění v Ostravě, OGVU v Opavě a jinde.

zdroj: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2001, Chagall, 2001