Veith Eduard (1858–1925)

Veith Eduard (Nový Jičín 30. 3. 1858 – Vídeň 18. 3. 1925)

Eduard Veith, vynikající představitel generace realistických malířů konce 19. století, byl malířem figurálních obrazů, podobizen, divadelních opon a jevištních výprav. Bývá výstižně označován za malíře středoevropského prostoru. V zahraniční encyklopedické literatuře je sice řazen k rakouským autorům, náleží však k "moravským Rakušanům" či "německým Moravanům", kteří delší či kratší dobu působili ve Vídni a spoludotvářeli rakouskou kulturní úroveň (podobně jako Julius Berger či Hugo Baar). Přestože lze jeho dílo nalézt v podobě fresek či obrazů v Bukurešti, Paříži, Berlíně, Vídni, ale také v Ostravě, Brně, Praze i v jeho rodném Novém Jičíně, dlouhá léta se o něm mlčelo.

Eduard Veith se vyučil malířem pokojů u svého otce v Novém Jičíně, poté absolvoval vídeňskou školu uměleckých řemesel (prof. Ferdinand Laufberger). Své vzdělání dokončil v Paříži. Podnikl také několik studijních cest (do Itálie, Belgie a Tunisu). Od r. 1890 byl členem vídeňské Künstlerhaus. Později vyučoval na umělecké škole Rakouského muzea pro umění a průmysl ve Vídni, v r. 1920 byl jmenován řádným profesorem. Stal se úspěšným malířem a dekoratérem, a přestože získal uznání svého umění koncem 19. stol., tedy v období vypjatého nacionalismu, patřil k osobnostem, kteří v této době mysleli i jednali bez národnostního podtextu. Veith se podílel na vnitřní výzdobě řady reprezentačních budov na vídeňské Ringstrasse. Specializoval se zejména na iluzivní divadelní dekorace a jevištní výpravy. Spolupracoval s proslulou vídeňskou stavební kanceláří Feller a Helmer, která na konci 19. století vystavěla desítky divadel a operních domů v rakousko-uherském mocnářství od Karlových Varů až po Lvov. Je autorem malované opony a osmi nástropních obrazů v pražském Německém divadle (dnes Státní opera), podílel se také na výzdobě divadel v Ostravě, Brně, Berlíně a Vídni, pražského Rudolfina či Mariatereziánského sálu vídeňského Hofburgu. Maloval na zakázku pro tehdejší mocné a bohaté mecenáše Rothschilda, Gutmana, hraběte Seilerna i pro novojičínské Hückly, jimž vyzdobil rodinná sídla. Množství vynikajících olejomaleb se nachází v Muzeu Novojičínska.

zdroj: www.de.wikipedia.org, www.novy-jicin.cz, www.cupress.cuni.cz, Prokop Toman: Nový slovník československých výtvarných umělců, Ivo Železný, 2000