Zvěřina František Bohumír (1835–1908)

Zvěřina František Bohumír (Hrotovice 4. 2. 1835 – Vídeň 27. 12. 1908)

Zvěřina byl malíř a kreslíř slovanského východu. Po studiích na reálce ve Znojmě a v Praze studoval v letech 1852–1859 na pražské Akademii u Rubena a Haushofera. Už od r. 1852 vzbuzoval pozornost svými kresbami a malbami na pražských výstavách. Pro své výhradně slovanské motivy musel snášet mnohá příkoří, nakonec byl nucen Akademii opustit. Do r. 1865 působil jako učitel kreslení na reálce v Kutné Hoře, pak se stal profesorem kreslení na reálce v Gorici a Mariboru. Odtud podnikal  časté cesty do Dalmacie, Chorvatska, Bosny, Hercegoviny, Černé Hory, Albánie, Bulharska, Rumunska atd., převážně do civilizaci nepřístuných krajin. Jeho umělecké cesty byly řetězem neustálých dobrodružství, často i nebezpečným zápasem s divokou přírodou a lidem. Při těchto cestách mu pomáhala jeho výborná znalost všech slovanských jazyků a jeho schopnost splynout a přizpůsobit se cizímu prostředí. V r. 1871 byl přeložen do Brna a r. 1876 do Vídně, kde působil jako profesor kreslení na střední škole až  do r. 1890. Dlouhá léta žil ve výslužbě ve Světlé v Rakousku. Posledních šest let trávil vždy léto na Bítově v Podyjí na Moravě, kde maloval drobné akvarely, popisné záznamy klidných moravských námětů. Malebně líčil, štětcem i perem, tuší, sepií i akvarelem bizarní architektury strmé skály, divoké strže, rozsochaté stromy, stavby a mlýny ve skalách s pasoucím se stádem koz, líčí bohatství výjevů nejdivější přírody, osmanského i slovanského plemene, poetické idyly uprostřed rozervaných hor a pustých stepí, svěží typy a realistické studie hlav můžu, dívek, podobizny církevních i vojenských hodnostářů. Byl výborný a velmi pilný kreslíř, v jeho pozůstalosti se zachovalo na tisíce kreseb. Mnoho jeho ilustrací bylo reprodukováno ve starých Květech, Světozoru a Zlaté Praze.

Zvěřina František Bohumír - Významná díla

Z jeho děl lze uvést: Obrazy z Tater, Hrad Trenčín, Krajina za bouřky, Meziříčská brána, Krajina ze severních Uher s cikány, Povoz slovenský, Stádo koz, Hrad Orava, Pastýři z Mazuru, Koně na stepi, Odpočinek pastýřů v Tatrách, Pusté údolí v Tatách, Domácí mlýn v Karpatech, Valašský krb, Starý dub u Jaroměřic na Moravě, Guslar, Modlitba na stepi, Pila v Miloňově v Karpatech, Dalmatská kuča (sušárna), Slavnost sv. Jurije blíže Kolašína, Chorvatská chatrč, Úskoci, Tatarská džamila na Krymu, Podloudnická loď na západním břehu jaderském, Chov ústřic v Přímoří, Chatrč v Hrotovicích, Slováčtí pastýři, Rokování Černohorců, Duby v bažinatém území Ševarovo v Bosně, Stavba Vasejovičů, Průsmyk Duga – rokování Černohorců, Údolí pod Lomnicí a pod Mořskými oky, Bítov, Vitorazská věž. 

Zvěřina František Bohumír - Výstavy

V r. 1936 byly vystaveny některé jeho olejomalby: U staré věže, Černá kuchyň, Cikáni, Pasáci v jeskyni, Skupina koz, Hrad na Slovensku, další jeho díla: U staré věže, Proboštská hora ve Světlé, Komarovo han, Step, Staré hradby ve Světlé, Kalinormis, Lodní mlýny na Sávě, Žně u Jevišovic, U cisterny. Soubornou výstavu měl v r. 1892 v Künstlerhause ve Vídni, pak v březnu r. 1898 v Topičově saloně v Praze (104 obrazy). Spolek výtvarných umělců v Hodoníně uspořádal v Brně v dubnu r. 1935  soubornou výstavu Zvěřinových prací. Velkou soubornou výstavu uspořádal Spolek výtvarných umělců Myslbek v Praze v únoru a březnu r. 1936 (246 prací, mimo drobné studie a náčrtky).

zdroj: Prokop Toman, Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, Ivo Železný, 2000, Haushoferova krajinářská škola,, katalog k výstavě, Galerie Kroupa, 2016