Hejna Jiří (1921–2011)

Hejna Jiří (Praha 29. 7. 1921 – Paříž 2. 3. 2011)

Jiří Hejna byl malířem, žijícím a tvořícím nejprve v Praze a v Krkonoších. V r. 1964 emigroval do Paříže, kde žil až do konce svého života. Do své rodné země se vrátil jen na pár dní v r. 2004, kdy se konala jeho první výstava v ČR od r. 1961. Jiří Hejna ve Francii proslul především jako autor rozsáhlého díla v oboru tzv. kosmické abstrakce, v němž se jako Čech v Paříži stal v 60. letech svébytným pokračovatelem Kupkovým.

Jiří Hejna se narodil do rodiny bytového architekta Emanuela Hejny. Jeho bratr Václav byl rovněž malíř. Za studií na malostranském gymnáziu Jana Nerudy (1932 – 1940) proslul svými satirickými kresbami a karikaturami profesorů.V r. 1938 vytvořil cyklus surrealistických koláží Zrnka písku. V tomto roce také poprvé vystavoval v Praze (Mladá kultura, Mánes) a ve Zlíně (Salon mladých). Od r. 1940 do r. 1945 studoval na Škole umění ve Zlíně, ve studiu pak pokračoval u Maxe Švabinského na Akademii výtvarných umění v Praze a poté na École Nationale Supérieure des Beaux-Arts v Paříži (1946 – 1947). V r. 1946 se stal členem pražské Umělecké besedy a členem Svazu výtvarných umělců. Jeho první autorská výstava pod pseudonymem Jiří H. Vojta: Člověk a město se uskutečnila v Praze (Topičův salon) v r. 1947. Tato doba je v jeho tvorbě obdobím magického realismu, své první abstraktní obrazy začal malovat již těsně po 2. světové válce. V r. 1949 začal připravovat ilustrace pro vydání Kafkova Zámku a Procesu (z politických důvodu však knihy nevyšly). V r. 1955 se stal členem sdružení Hollar a až do své emigrace se pravidelně zúčastňoval jeho výstav doma i v zahraničí. V r. 1959 se usadil v ateliéru v komplexu kláštera sv. Jakuba na Starém Městě v Praze. V této době vznikaly jeho první Kosmogonické kompozice. Na výstavách však mohl vystavovat pouze své figurální pokusy, svou abstraktivizující volnou tvorbu vystavovat nesměl. V r. 1964 pracoval na realizaci fresek a sgrafit pro hotel Hvězda v Chebu. V tomto roce byl uvězněn jeho bratr Václav a Jiří Hejna se svou ženou Zoe emigroval za dobrodružných okolností z Československa do Francie a usadil se v Paříži.

V letech 1970 – 1977 zhotovil cyklus medailí Velikán, který vydala mincovna v Paříži ve zlaté, stříbrné a bronzové verzi. V letech 1981 – 1988 pokračoval v práci nad cykly Kosmogonické kompozice, Tváře měst, Tvář moře. Celý monumentální malířský cyklus Compositions cosmogoniques, vznikal bezmála padesát let (od r. 1959) a zahrnuje mnoho set pláten zachycujících neviditelné, ale organizované síly v očividném chaosu vesmíru. V kontextu evropského malířství je pro svou rozsáhlost pozoruhodným počinem, vymykající se částečně výtvarným trendům své doby. Od r. 1988 až na výjimky přestává Hejna malovat a raději cestuje po světě. V r. 2004 aktivně spolupracoval na své první výstavě v ČR od r. 1961, ačkoli mu zemřela jeho žena Zoe a sám byl vážně nemocen. Výstava Jiří Hejna: Retrospektiva vesmíru se konala v Galerii ve Zvonici ve Vysokém Mýtě v r. 2004. V r. 2011 uspořádala Městská galerie v Litomyšli ve spolupráci s Galerií Kroupa v Litomyšli k 90. narozeninám Jiřího Hejny jeho první retrospektivní výstavu, bohužel se jejího zahájení nedožil.

„Kupka, Šíma ani Kolář, nikdy neřestali být Čechy v Paříži, jako takoví byli pozorně sledováni českými výtvarnými elitami, a jsou tak, díky pařížskému puncu, dodnes proslulí více v Praze než v Paříži. Naproti tomu Hejna je, chce se říci bohužel, postaven na roveň ostatním francouzským umělcům 20. století, o nichž má do sebe zahleděná česká výtvarná obec ponětí jen velmi mlhavé.“ (Pavel Chalupa, katalog k výstavě Jiří Hejna: Retrospektiva vesmíru, Město Vysoké Mýto a Artefactes, r. 2004).

Hejna Jiří - Výstavy (výběr)

Mladá kultura, Mánes v Praze (1938), Salon mladých ve Zlíně (1938), Československé umění, Galerie La Boëtie v Paříži (1946), první autorská výstava pod pseudonymem Jiří H. Vojta: Člověk a město, Topičův salon v Praze, Salon de moins de trente ans v Paříži (1947), Salon de Mai v Paříži, Satirické kresby J. H., Divadlo satiry v Praze, Zlínský salon (1948), výstava umělecké besedy, Valdštejnský palác v Praze, Galerie československý spisovatel v Praze (1950), 136 kreseb a grafik J. H., Galerie Městské knihovny v Berouně (1956), Galerie ČFVU Hollar v Praze, Městské muzeum v Prostějově (1957), Jiří Hejna, souborná výstava v Galerii mladých, Pošova galerie v Praze, Město očima soudobých malířů, Galerie Václava Špály v Praze (1958), Výroční výstava Hollaru, Galerie Hollar (1960), Jiří Hejna – Grafika a kresby, Galerie Hollar (1961), Galerie La Proue v Bruselu, spolu s Delvauxem, Magritem, Picassem, Césarem aj. (1962), Salons des Surindépendants v Paříži, kde vystavuje Kosmogonické kompozice (1964 – 1968), Obrazy J. H. – cyklus Tvář moře, Galerie Marcus Durand v Saint Tropez (1965), Obrazy J. H. – cykly Tvář moře a Tváře měst, Galerie Rouff v Nice (1966), Současné dílo Jiřího Hejny, Galerie Claude Dagasches v Paříži (1967), Galerie du XXe siecle v Cannes, Modern Art Gallery v New Yorku (1968), výstava současných evropských malířů v New Yorku (1969), výstava francouzských umělců v New Yorku (1973), Kosmogonické kompozice: Salon v Nice, Mezinárodní výtvarný salon v Toulon (1974), Bienále moderního umění v Barceloně a Madridu (1975), Salon Nezávislých , Grand Palais v Paříži (1976), Galerie Krause v Curychu (1978), Neviditelné v medaili, Musée dela Monnaie v Paříži. Amerika u Nezávislých, Grand Palais (1979), Galerie Sofirel v Paříži (1981), autorské výstavy v Paříži a Ženevě aj.

zdroj: wikipedie.cz, Pavel Chalupa, Jiří Hejna: Retrospektiva vesmíru, Město Vysoké Mýto a Artefactes, r. 2004