Věšín Jaroslav (1859–1915)

Věšín Jaroslav (Vraný u Slaného 23. 5. 1859 – Sofie 8. 5. 1915)

Jaroslav Věšín byl malíř. V letech 1876 - 1980 studoval AVU v Praze (A. Lhota a J. Sweerts), poté v Mnichově (K. Piloty a Józef Brandt). V Praze na sebe upozornil obrazem Počátek románu, kde postavou slováckého děvčete zahajuje řadu obrazů ze života Slovácka, následovaly: Putující kramáři, V mlze, Cikánský tábor. V galerii Ruch v Praze vystavoval Slováckou svatbu, pak Přívoz na Váhu a celou řadu menších genrů, často reprodukovaných ve Zlaté Praze a v mnichovské Galerie moderner Meister. Roku 1884 odešel na Slovensko, kde maloval výjevy ze života Slováků, jejich svatby, honby a podobné výjevy. V r. 1887 uspořádal Věšín soukromou výstavu svých slovenských obrazů v Turčianském sv. Martině. Na zemské výstavě v r. 1891 vystavil obrazy Snídaně v bažantnici v Průhonicích 1/12/1890 a Výsledek honby 2/12/1890. V r. 1889 se vrátil do Mnichova, odkud se přestěhoval do Bulharska. Tady se v r. 1897 stal profesorem na malířské škole v Sofii, byl zpravodajem generálního štábu a dvorním malířem knížete Ferdinanda I. Ze Sofie obesílal výstavy v Praze, v Mnichově, ale také ve St. Louis v USA. Býval často vyznamenáván diplomy, medailemi a řády. Byl členem Krasoumné jednoty (1886 - 1899), Jednoty umělců výtvarných a předsedou Sdružení jihoslovanských umělců.

Pro tvorbu Jaroslava Věšína jsou charakteristické žánry a krajiny, v nichž vypravoval příhodu ze života, konkrétní děj, ať už smutný nebo veselý. Náměty ke svým obrazům nalézal v každodenním životě slovenského a později bulharského venkova. Zvláště se věnoval malbě koní, koňských trhů (rozměrný obraz Koňský trh v Sofii z r. 1899), lovů, vojenských výjevů, líčil vojenská cvičení bulharské armády a ruské slavnosti na Šipce r. 1902 (cyklus obrazů). V Bulharsku, vedle své zakladatelské role ve výtvarném školství, rozvinul zájem o etnografické motivy.

Věšín Jaroslav - Významná díla

Arcivévoda František Ferdinand na honbě (Mnichov 1891), Z Bulharska (Sofia 1902), Svědek lásky, Rychlá pošta, Nech sa páči (1888), Čáp letí, Slovenská láska, Stavební jízda, Přes hory a doly, Lovecká kořist, Vyhnout, Honební scéna z Tater, z posledních jeho prací je neukončený cyklus Čataldža. Věšínovu podobiznu namaloval Lev Lerch.