Louisa Kannengiesser-Piepenhagenová (Praha 11. 5. 1825 – Praha 4. 11. 1893) se narodila jako nejmladší ze čtyř dětí Augusta Piepenhagena a jeho ženy Kateřiny. V letech 1825–1893 žila střídavě v Praze, na Lochotíně u Plzně a ve Vídni. Stejně jako její sestra Charlotta byla žačkou svého otce Augusta Piepenhagena. Malovala zprvu (stejně jako její sestra Charlotta) v jeho zaměření a často podle jeho vzorníků. Zobrazovala podobné záběry lesních krajin, siluet hradů a zřícenin, často za zimního počasí. Později se z otcova vlivu vymanila. S oblibou a smyslem pro humor kreslila pak akvarelovala veselé žánrové scény a karikatury. Početnou část jejích prací tvoří pohledy do šlechtických a měšťanských interiérů dokazující její kreslířský talent. Zobrazování šlechtických a měšťanských interiérů vytvořilo v 19. století specifický obor. Vypovídal o dobovém životním stylu a souvisel s preferováním rodinného a osobního života. Malbě interiéru, v níž převažovalo akvarelové zpracování se věnovalo mnoho malířů, u nás především příslušníci šlechtických a zámožných patricijských rodin, pro které malování, stejně jako jistá zručnost v provozování hudby, zpěvu a literatury patřilo ke všeobecnému vzdělání a dobrému tónu. Od r. 1866 vystavovala Louisa na výstavách Krasoumné jednoty v Praze, v r. 1870 obeslala výstavu ve Vídeňském domě umělců díly zaslanými z Prahy. V letech 1871–1875 obesílala pražské a vídeňské výstavy z Vídně, kde v té době žila. V letech 1876–1883 pravidelně obesílala vídeňské výstavy z Prahy. V letech 1878–1880 byla členkou Krasoumné jednoty. V r. 1884 společně se sestrou Charlottou procestovala Itálii, ve stejném čase vznikaly její pohledy na Villu d´Este, různá italská města a na benátské průplavy. Zemřela bezdětná v r. 1893.
zdroj: Naděžda Blažíčková-Horová, August Bedřich, Charlotta a Louisa Piepenhagenovi (kat. výst.), Národní galerie v Praze 2009.
