Fořtová Pavla (1886–1974)

Pavla Fořtová – Šámalová (Praha 23. 6. 1886 – Praha 4. 3. 1974)

Pavla Fořtová-Šámalová byla akademickou malířkou a historičkou umění.

Narodila do umělecky nadané rodiny. Svůj zájem o malířství patrně zdědila po otci, pro kterého byla olejomalba vedle zájmu o filatelii a razítka (vytvořil první velkou sbírku razítek císařského Rakouska a Rakouska-Uherské monarchie a návazně své cenné poznatky sepsal do pozoruhodných knih a katalogů a položil tím základy dalších specializovaných oborů ve filatelii) velkou zálibou. Pavla Fořtová studovala u Heleny Emmingerové, Emy Krostové a Václava Jansy. Často studijně navštěvovala cizinu (Egypt, Řecko, Dalmácie, Paříž, Mnichov).  Byla členkou Kruhu výtvarných umělkyň. V letech 1905 a 1906 vystavovala v Praze v Krasoumné jednotě pod rodným jménem Kropfová a potom až v r. 1933 v Kruhu výtvarných umělkyň v Obecním domě v Praze. Soubor jejích akvarelů a lehce kolorovaných kreseb (z cest po jihu, z Prahy a z Trenčína) byl vystaven v únoru 1934 v Topičově saloně v Praze (65 prací). Šlo jí o věcně popisné zachycení přírodních a architektonických motivů a o studijní záznamy uměleckých památek (starého Egypta, v Thébských hrobech, Staré Prahy, Trosek aj.). O těchto svých zkušenostech připravila rozsáhlou uměleckou publikaci Egyptský ornament (350 vzorů). S Kruhem výtvarných umělkyň vystavovala od r. 1933 v Praze i v cizině, od r. 1935 ve Zlínském saloně, dále v Londýně, Paříži a v Edinburgu. Nový soubor 75 prací, zejména z Nizozemí, Itálie, Slovenska a jižních Čech vystavila v září 1936 v Myslbeku v Praze. V letech 1935 - 1937 pobývala  v Holandsku, Německu a Anglii, kde pracovala nejen na akvarelech a kresbách starých architektur a krajin, ale doplňovala též v muzeích vědecký komentář ke sbírce staroegyptského ornamentu. Od r. 1938 pracovala na akvarelech a kresbách po českých městech. Část architektonických studií použila k ilustracím knih Cyrila Merhouta: Maltézský ryneček, Malostranské mlýny a Ostrov Kampa. V r. 1940 ilustrovala Paměti babičky Kavalírové v Topičově edici. Jako grafička se zabývala menšími lepty (suchou jehlou), které ji vyučila Helena Emingerová. V r. 1948 vystavovala v Umělecko průmyslovém muzeu v Praze a ve Františkových Lázních. Ve stejném roce vydala knihu Egyptský ornament.

Prvním manželem Pavly Kropfové byl Prokop Fořt (syn dr. Josefa Fořta, rakouského ministra obchodu v období od 2.6.1906 do 1.11.1907). Druhým manželem byl známý český a československý politik, účastník protirakouského a protinacistického odboje dr. Přemysl Šámal (1867-1941), mimo jiné i první primátor hl. m. Prahy ve zřízené Československé republice a kancléř T. G. Masaryka a Edvarda Beneše. Přemysl Šámal zemřel 9. 3.1941 po tvrdých výsleších gestapem v soukromém sanatoriu, kam byl převezen. Pavla Fořtová-Šámalová žila v Malém Muskonském domě  (U Ježíška) na pražské Malé Straně v Karmelitské ulici č. 14 až do své smrti v r. 1974. 

zdroj: Prokop Toman, Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, Ivo Železný, 2000, kf0015.cz (Ivan Leiš)