Kraupa (Kroupa) Václav (1825–1895)

Kroupa (Kraupa) Václav (Praha 7. 3. 1825 – Praha 2. 9. 1895)

Václav Kroupa byl malíř genrů a krajinář, žák pražské Akademie v letech 1841–1854 za Christiana Rubena a Maxe Haushofera. Základy malířství mu dal jeho otec Jan Kroupa. Po vystoupení  z  Akademie si najal ateliér v hotelu U arcivévody Štěpána, kde pracoval společně s přítelem malířem Gustavem Poppem. Cestoval po Čechách, Moravě, Haliči, Uhrách, Rakousích, Solnohradě, Tyrolsku a Německu. Látku ke svým obrazům čerpal především ze života venkovského českého lidu, kromě toho maloval  krajiny (solnohradské, alpské i české) a krojové studie, zejména z Plzeňska. Později z podnětu některých šlechticů také maloval oltářní obrazy (např. pro Krnsko, Dětenice, Starou Boleslav aj.)

Kroupa Václav - Významná díla 

Z jeho děl lze uvést: Podobizna děvčátka (1842), Vykladačka karet (karton, 1845), Vesnická svatba na Plzeňsku (1847), Scéna z lovu (1849), Ze Šumavy (1850), Pašeráci odpočívající před dřevařskou boudou (1850), Scéna ze života v Alpách (1851), Dachstein (1851), Jitro před honbou (1852), Partie z Gosavského údolí (1852), Poslední odpočinek Slováků z Jirgova v Uhrách, Podzimní krajina, Partie z Váhu (1853), Návrat myslivce (1854, zakoupeno císařem Ferdinandem pro obrazárnu v Zákupech), Narozeniny dědovy (1855), Partie u sv. Jana v Pongavě v Horních Rakousích (1855), Partie z Rakovníka (1856), Scéna ze Zillertalu v Tyrolsku (1856), Krajina z Horních Rakous (1856), Nešťastná jízda na saních (1857), Scéna z vesnické hospody (1857), Ze života uměleckého (1858), Babička vypravující dětem pohádky (1859), Les (1860), Děti a kominík (1860), Horská propast z Lendu v Horních Rakousích (1861), Hrající si děti (1862), Bukový les (1863), Z české vesnice (1863), Poustevna v lese (1864), Lesní partie z Podvidimu (1865), Chalupa u Kokořína (1865), Selský dvorec u Vidima (1866), Podzimní krajina (1866), Rodina lesníkova (1867), Lesní partie ze Šumavy (1868), Skalní obydlí (motiv z Vidima, 1868), Zimní hon (1869), Partie na Vltavě (1870), Večerní krajina (1871), Partie na cestě k jezeru Gosavskému (1872), Motiv z Rudohoří (1873), Lesní idyla (1874), Podzim u Lovosic (1874), Vila v Doubravském údolí (1875), Pila u Chotěboře (1876), Po dešti u Chotěboře (1877), Partie u Lovosic (1879), Selský dům (1880), Motiv od Chotěboře (1881), Podzimní motiv z jižních Čech (1882), Vltava u Braníka (1883), Pohled na Vltavu od Palackého mostu (1884), Lesní idyla (1886), Podzimní jitro u Lovosic (1886), Kostel sv. Marka v Ludžiměři v Haliči (1889), Bukový les (1891), Idyla z české vesnice (1892), Středohoří s Milešovkou (1892), Vesnická partie u Sychrova (1893), Rybník u Chotěboře (1893), Partie mezi Roztoky a Klecany (1894), Blížící se bouře (1894), Partie z Maršova (1895), Partie z Rudohoří (1895), na jubilejní výstavě v r. 1891 vystaveny: Pohled na Nové Zámky, Zámek Houska, Na zámku v Kačině u Nových Dvorů. Pro Jednotu výtvarných umělců nakreslil jako prémii na r. 1850 Křivoklát (ryl Josef Rybička). Jeho ilustrace se objevovaly v různých časopisech, hlavně v Květech a Světozoru. Tužkou nakreslil svou vlastní podobiznu a několik pohledů ze Slovenska (Trenčín a Oravský hrad). Velký soubor jeho akvarelů a kreseb byl k vidění na II. výstavě českých mistrů 19. století v Krasoumné jednotě v Praze v červnu r. 1932. Ve Světozoru z 29. 8.1884 byla podle kresby Václava Kroupy otištěna reprodukce podobizny Adolfa Kosárka.

zdroj: Prokop Toman, Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, Ivo Železný, 2000, Haushoferova krajinářská škola, katalog k výstavě, Galerie Kroupa, 2016