František Daněk–Sedláček (Praha 28. 1. 1892 – Praha 1974) byl malíř-krajinář. Od r. 1912 studoval na Uměleckoprůmyslové škole v Praze. Jeho studia přerušila první světová válka. Po jejím skončení se na školu vrátil a po dvou letech začal studovat na Akademii výtvarných umění v Praze u prof. V. Nechleby. V díle Daňka–Sedláčka dominovaly zejména prosluněné obrazy krajin – zejména Podkarpatské Rusi, Valašska a Slovácka. Začátkem dvacátých let minulého století namaloval řadu obrazů na Vysočině v Kamenici nad Lipou.  S oblibou maloval daleké výhledy do kraje, lesní interiéry, lesní průhledy, potoční zákoutí, staré uličky a zámky. Samostatné výstavy jeho obrazů se konaly v letech 1925, 1928, 1931 a 1933 v Topičově salonu.

zdroj: Prokop Toman – Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 2000.