Josef Multrus (Praha 12. 3. 1898 – Praha 3. 1. 1957) byl malíř. Studoval u J. Bendy na UMPRUM v Praze a v mistrovské speciálce u prof. V. Nechleby na AVU v Praze (1920–1923). V r. 1922 obdržel cestovní stipendium z Hlávkovy nadace a v letech 1922–1923 podnikl studijní cesty po Jugoslávii a Itálii. Od r. 1924 člen Jednoty umělců výtvarných v Praze, se kterou pravidelně vystavoval od r. 1931. Realistickým způsobem zachycoval především sociální a společenské motivy. Věnoval se krajinomalbě a figurální tvorbě. V jeho žánrech je patrný obdiv pro staré mistry. Náměty čerpal z prostředí velkoměstských ulic, pražské periferie, maloval lidi při práci i v rodinném životě. Používal temnější barevnost. Multrusuva díla jsou zastoupena ve Sbírkách NG v Praze, GHMP, Středočeské galerie v Praze, Českého muzea výtvarného umění, AJG v Hluboké nad Vltavou, GVU v Litoměřicích a v Náchodě, MG v Brně, Východočeské galerie v Pardubicích a na zámku v Novém Městě nad Metují. Josef Multrus obdržel několik cen: Cena amerických Čechů (1921), Čestná cena Jednoty umělců výtvarných z fondu J. Mánesa (1949), Výroční cena České akademie věd a změní za dosavadní dílo (1951), Cena hlavního města Prahy (1954).

Mezi Multrusova význačná díla lze zařadit např.: Vnitřek chrámu sv. Víta, Předčítající, Očekávání, U modistky, Navštívenka (raná díla), Park v Paříži, Pohled na Toledo, Španělská zahrada, V kavárně (1932), Matka, Školní zahrada, Nedorozumění, Čaj v ateliéru (1933), Jarní krajina, Vrchovina, Žebráci, Zimní krajina (1934), Předjaří, Akt (1935). Z pozdějších prací (v souborné výstavě z r. 1939) jsou pozoruhodná: Drůžička, Podobizna matky, Můj bratr učitel, V kavárničce, Marta Krásová jako Smrt kmotřička, Prodavačka fialek, Slepý žebrák.

Multrus Josef - Výstavy (výběr)

1938 – Jednota umělců výtvarných (dále JUV), Praha (souborná výstava); 1939 – JUV, Praha; 1948 – JUV, Praha (souborná výstava); 1954 – JUV,  Praha (Staroměstská radnice, Pražské motivy); 1975 – JUV, Praha; 1985 – Praha, Středočeská galerie, Praha (s K. Kotrbou).

zdroj: Zbyšek Malý – Alena Malá, Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950–2002 IX, Ostrava 2002. – Prokop Toman – Prokop Hugo Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 2000.