Karel Těšínský (Mladá Boleslav 9. 8. 1926 – Praha 29. 11. 2005) byl akademický malíř a pedagog uměleckoprůmyslové školy, od r. 1956 člen Svazu výtvarných umělců. Narodil se v Mladé Boleslavi, odkud pocházela matka Běla Těšínská, rozená Kašpárková (13. prosinec 1904 – 18. září 1978). Dětství strávil v Užhorodě na Zakarpatské Ukrajině, kde jeho otec Karel Těšínský starší (13. září 1899 – 2. únor 1980) získal zaměstnání telegrafního dělníka na stavbách spojových tratí v Karpatech. 10. listopadu r. 1938 byla rodina v důsledku arbitrážního jednání ve Vídni o maďarsko-československé hranici z Užhorodu evakuována přes jižní Polsko do Plzně k rodičům otce, kde mladý Karel dochodil obecnou školu. V Praze, kam se rodina přestěhovala r. 1939 díky pracovnímu přeložení otce, absolvoval školu měšťanskou. Ve skromných poměrech bydlela rodina v Biskupově ulici č. p. 81. Ve čtrnácti letech se stal učněm v lakýrnických a písmomalířských závodech firmy Emil Šebesta v Praze, poté se v letech 1940 – 1944 vyučil stavebním zámečníkem v závodech Koutník a Kobr v Praze. Při květnovém povstání r. 1945 pomáhal v Lysolajích a Suchdole při zřizování bojových překážek, rovněž byl krátce zaměstnán při Telegrafním stavebním úřadu v Praze. V roce 1946 započal studium kreslení a grafických technik u prof. Richarda Landera na Státní grafické škole v Praze, které byl nucen roku 1947 ve druhém ročníku přerušit z finančních důvodů a náhlého onemocnění otce. V roce 1948 nastoupil na pražskou Vysokou školu umělecko průmyslovou, kde část prvního ročníku strávil v ateliéru Knihy a písma prof. Františka Muziky nedlouho poté přestoupil do ateliéru monumentálního malířství prof. Jana Baucha a prof. Emila Filly. V letech 1950 – 1952 působil jako instruktor výtvarného kroužku Ministerstva spojů v Praze. Roku 1951 získal užívací právo k ateliéru v Čajkovského ulici č. p. 1287/2 na pražském Žižkově, v němž aktivně tvořil do konce devadesátých let. Na doporučení Emila Filly a svého spolužáka, malíře Richarda Fremunda , přestoupil r. 1951 do ateliéru krajinomalby prof. Otakara Nejedlého na Akademii výtvarných umění v Praze, kterou dokončil r. 1954. Tento rok si Karel Těšínský zahrál roli horolezce ve středometrážním uměleckém dokumentu režiséra Jiřího Lehovce Barevný svět Otakara Nejedlého, který byl natočen u příležitosti mistrových 70. narozenin. Na Akademii výtvarných umění v Praze absolvoval čestný rok 1955. Po absolutoriu nastoupil základní vojenskou službu, kterou skončil r. 1956. Roku 1957 se stal členem Svazu československých výtvarných umělců. V letech 1958–1959 se Karel Těšínský účastnil výstavy Umění mladých výtvarníků Československa v Domě umění v Brně a v dubnu r. 1960 společně s Alešem Grimem, Milošem Maratem a Milenou Kadlecovou výstavy v Galerii mladých v Praze, pravděpodobně v této době získal byt na Bořivojově ulici č. p. 55. Karel Těšínský se oženil 12. září roku 1959 s Věrou Čejkovou (20. září 1921 – 16. srpen. 2009), narozenou v Dolním Bukovsku a vyrůstající v jihočeském Dráchově, v domě č. p. 52, původem pocházející ze starého panského rodu Čejků z Olbramovic. Počátkem 60. let získal Karel Těšínský profesorské místo na Střední uměleckoprůmyslové škole na pražském Žižkově. Na přelomu dubna a května r. 1965 se uskutečnila první samostatná výstava Těšínského děl v Galerii na Karlově náměstí v Praze, kterou zahajoval výtvarný kritik Arsen Pohribný. Výborem Svazu československých výtvarných umělců byla Těšínskému udělena cena za nejlepší výstavu roku 1965. Samostatná výstava obrazů a monotypů Karla Těšínského se uskutečnila v měsících únoru a březnu r. 1969 v Galerii bratří Čapků v Praze; vernisáž výstavy uvedl a text do výstavního katalogu napsal František Dvořák. V průběhu sedmdesátých let koupili manželé Těšínští chalupu v jihočeských Chvalešovicích č. p. 33, kde trávili letní měsíce a Karel Těšínský zde zřídil prostorný ateliér, kde velmi rád tvořil. Třetí soubornou výstavu malířova díla bylo možné vidět v Městském muzeu a galerii ve Vodňanech v srpnu roku 1981. Manželům Těšínským byl roku 1982 přidělen větší byt v Biskupově ulici č. p. 1747/73. Roku 1986 ukončil Těšínský pedagogické působení na žižkovské Střední uměleckoprůmyslové škole. Těšínského dílo bylo také zastoupeno na výstavě Žáci Fillovy školy v Muzeu Českého ráje v Turnově a v Okresním muzeu a galerii v Jičíně v letech 1987–1988. Čtvrtá souborná výstava malířova díla proběhla v srpnu roku 1992 v Galerii Kulturního střediska v Mladé Boleslavi. Karel Těšínský zemřel v Praze 29. listopadu roku 2005 ve věku nedožitých osmdesáti let. Společně je pochován se svou ženou v hrobce rodiny Čejků v Dráchově.
Těšínský Karel - Výstavy (výběr)
Výstavní síň ministerstva spojů (Praha, 1947), Výstavní síň Guildhall (Londýn, 1950), Výstavní síň divadla v Praze 3 (Praha, 1952), Novinová kresba (Peking, 1953), Výstava mladých – Dům umění (Brno, 1958), Galerie mladých (Praha 1958), Dům umělců (Praha, 1959), Výstavní síň závodu Spofa (Praha, 1959), Výstavní síň oceláren (Kladno, 1959), Stipendisti – Galerie mladých (Praha, 1960), Galerie mladých – souborná výstava (Praha 1960), Památník osvobození (Praha, 1961), Výstavní síň barikádníků (Praha, 1962, 1963), Galerie na Karlově náměstí – souborná výstava (Praha, 1965), Výstava grafiky (Písek, 1965), Výstava v Krakově (Polsko, 1965), Výstava Obraz 67 – Dům umění (Brno, 1967), Výstava Obraz 69 – Dům umění (Brno, 1969), Galerie bratří Čapků – souborná výstava (Praha, 1969), Pražský salon (Praha, 1969), Pražský salon (Praha 1970), Městská galerie (Chrudim, 1971), Městské muzeum ve Vodňanech (1981), Muzeum Českého ráje v Turnově a Okresní muzeum a gelerie v Jičíně (1987–1988).
zdroj: Vladimíra Eidernová, Karel Těšínský. Obrazy a monotypy (kat. výst.), Městské muzeum ve Vodňanech 1981. – Jiří Machalický – Milan Dospěl, Karel Těšínský. Krajinou mé duše (kat. výst.), Galerie Kroupa v Litomyšli 2017.
