Gustav Macoun (Praha 18. 12. 1892 – Praha 7. 10. 1934) byl malíř tvořící v Praze a Poličce. Jeho nadání se projevilo už v chlapeckém věku. Krátce se učil u Václava Jansy a s jeho doporučením v r. 1907 u Aloise Kalvody, poté v letech 1908–1909 u Antonína Slavíčka, v letech 1909–1913 na pražské Akademii. Jeho hlavním působištěm byl Český ráj, Kameničky, Českomoravská vrchovina. Poslední dva roky žil ve Svobodných Hamrech, kde má postaven pomník. Byl impresionistou a oddaným následovníkem Antonína Slavíčka. Jeho dílo je velmi početné, ikdyž nestejných kvalit. Maloval zejména podzimní a zimní melancholické krajiny. Zvláště se mu dařila malba stromů a kombinace zasněžených ploch se hrou oblaků, převším v době předjaří a tání. Macoun se stranil veřejnosti a nebyl členem uměleckých spolků ani sdružení. Jeho samotářství a život na odlehlém venkově zabránily včasnému ocenění jeho díla.

Mezi Macounova významná díla lze zařadit: Kaple u sv. Martina, Černá věž na Hradčanech, Krajina za noci, Trosky, Severák, Zimní cestou, Kameničky v létě, Rybník na Hamrech, Studie mraků, Poslední sníh, Břízy, Močál ve Svobodných Hamrech, Lesní cesta, Chrudimka pod Dřevíkovem, Kaplička ve Svobodných Hamrech, Dálky na Vysočině aj.

Macoun Gustav – Výstavy (výběr)

V prosinci r. 1933 vystavil v Hradci Králové soubor 32 krajin. Posmrtná výstava jeho děl se uskutečnila v lednu r. 1935 v Praze.

zdroj: Prokop Toman – Prokop Hugo Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 2000.