Alois Bílek (Tábor 15. 6. 1887 - Praha 18. 1. 1961)
Alois Bílek byl malíř a grafik. Je jedním z prvních doložených tvůrců nefigurativního malířství. Z jeho díla se zachovalo jen málo prací. V závěru života dospěl do stadia tvorby podle dobových postulátů. Významná je také jeho práce pro architekturu.
Alois Bílek se narodil ve Skoupém u Petrovic. Studoval na gymnáziu v Příbrami a Písku, kde v r. 1906 maturoval, poté dva semestry na Českém vysokém učení technickém v Praze. Odtud přestoupil na Akademii výtvarného umění v Praze a stal se žákem prof. Maxe Pirnera. Akademii úspěšně absolvoval v r. 1912. O rok později získal Hlávkovo stipendium a odjel přes Holandsko a Belgii do Paříže. V Paříži zůstal až do r. 1928. Hlavním tématem jeho děl byly žánry, zátiší a podobizny (např. francouzského básníka Jean de Gourmonda). Velmi ho také upoutala barva. Studoval ji po více let a v jejím studiu pokračoval i na slunné francouzské Riviéře. Mezi lety 1913 - 1928 se pod vlivem F. Kupky začala jeho tvorba orientovat k abstrakci. Kromě olejových obrazů tehdy vytvořil i obsáhlý soubor kreseb vyznačující se několika názorovými polohami. Brzy se ale vrátil ke svému osobitému realistickému stylu. V Paříži se zúčastňoval každoročních oficiálních výstav, např. Galerie des Arts Décoratifs (1914), Galerie des Beaux-arts (1923, 40 prací), Galerie la Boëtie (1920, 1924 – zde 90 prací) aj. Po návratu do vlasti se s rodinou usadil v Praze. Během 2. světové války žil v Prčicích (čp. 88), kde se zapojil do činnosti prčické Občanské besedy. Zdejší krajinu také často zachycoval ve svých obrazech. Po válce odešel do Českých Budějovic, odkud se vrátil opět do Prahy. Věnoval se malování, kresbě i grafice. Je autorem litografie k dílům E. A. Poe: Stín mlčení, E. Valenta: Z rána (1926). Ilustroval také knihy, např. román Fr. Timmermans: Pallieter (Druž. Práce, 1927). Významné jsou i Bílkovy architektonické práce. Vytvořil řadu výzdob reprezentativních budov, zvláště figurální řešení oken, např. v budově spořitelny v Lounech, Krajského úřadu Středočeského kraje ve Zborovské atd. Je také autorem nového oltářního obrazu sv. Petra a Pavla v kostele v Petrovicích, který byl poničen při požáru.
Bílek Alois - Dílo a výstavy
V Praze Alois Bílek vystavoval v r. 1921 (Salon Antiqua, 93 prací), v říjnu r. 1923 (většinou figurální náměty ve značných rozměrech) a lednu r. 1929 (350 obrazů a kreseb) v Topičově Salonu v Praze. Souborná výstava se uskutečnila v Plzni v únoru r. 1926 (63 prací, motivy z jižní Francie), v Lounech v listopadu r. 1926, v Pardubicích, Chrudimi, v Sedlci (r. 1940), Sedlčanech, výstavy SVU Myslbek v Praze, v Čes. Budějovicích, ve Fieglově galerii (r. 1935), aj. Některé Bílkovy práce: Česání třešní v Bornes, Stará kaple, Balení broskví, Okopávačky, Rozsévač, Pradleny, Petrklíče, Z Krkonoš.
zdroj: Slovník českých a slovenských výtvarných umělců 1950 - 1997, Chagall, 1998, Prokop Toman, Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců, Ivo Železný, 2000, sedlec-prcice.cz
