Pražský rodák, malíř, kreslíř a grafik Ludvik (Ludwig) Kohl (Praha 14. dubna 1746 – Praha 18. června 1921) se narodil do rodiny výběrčího daní Josefa Františka Kohla. Jeho nevlastním pradědečkem byl sochař Jeroným Kohl (1632/35–1709), dědečkem pak Jan Bedřich Kohl-Severa (1681–1736) a mladším bratrem Kliment Kohl (1754–1807), c.k. dvorní rytec a učitel kreslení druhé manželky císaře Františka II. působící u císařského dvora.
Ludvík Kohl studoval na pražském piaristickém gymnáziu, zároveň se školil v dílně malíře Norberta Grunda (1758–1766), od roku 1766 pak v mědirytecké dílně Jakoba Schmutzera (1733–1811) při vídeňské akademii.
Do Vídně, kam se rozhodl přesídlit ve svých dvaceti letech v té době žil také jeho strýc František Kohl, nadaný sochař. Ten mu usnadnil seznamování s kulturním a uměleckým světem tohoto města a umožnil mu setkávání s významnými lidmi. Ludvík svůj talent neustále rozvíjel, zhotovil mnoho děl s náměty historickými i náboženskými (např. oltářní obraz Narození Krista zakoupila Marie Terezie a následně věnovala kostelu císařského zámku v Laxenbursku). Vídeňský pobyt Kohlovi zajistil zájem i důvěru. Přestože byl v r. 1769 se stal čestným členem vídeňské Akademie, vrátil se brzy nato zpět Prahy, kde se od r. 1775 věnoval pedagogické dráze jako profesor kreslení na pražské Normální škole, kde působil až do své smrti. Krátce po otevření této školy obdržel Kohl další čestné členství, tentokrát vévodské Akademie v Parmě. Ačkoli po návratu do Prahy lze v jeho díle zaznamenat převažující klasicismus, v jeho tvorbě z prvního a druhého desetiletí se začaly výrazně uplatňovat preromantické tendence reagující na podněty českého národního obrození, hledajícího kořeny českého národa v jeho historii.
Kohlovo malířské dílo, v němž se specializoval na malbu ideálních vedut s historickou (antickou a gotickou) architekturou a s historizující figurální stafáží patří do období přelomu klasicismu a preromantismu, do období výrazných společenských změn, které znamenaly tereziánské a josefínské reformy, uvádějící v život zcela nový, osvícenský pohled na svět.
Zdroj:
Michael Zachař, Od klasicismu k impresionismu v českém malířství 1780 – 1910 (kat. výst), 2015, s. 1, Prokop Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 1947, s. 511–512; Veronika Šťastná, Oltářní obrazy Ludvíka Kohla (1746–1821) (bakalářská práce, Filozofická fakulta Masarykovy univerzity), Brno 2009.
