Jules Jacques Veyrassat (Paříž 2. 7. 1828 – Paříž 12. 4. 1893) byl významný francouzský krajinář, malíř zvířat a grafik, člen barbizonské družiny malířů tvořících v okolí Fontainebleau a v Barbizonu. Byl žákem Henriho Lehmanna a Faustina Bessona. Od r. 1848 začíná vystavovat na pařížských salonech. V letech 1866 a 1869 získává medaili za grafiku, v r. 1872 medaili druhé třídy za malbu olejem. V této době patří mezi umělce, kteří získali respekt a ocenění. 6. září 1870 je zvolen členem komise, jež má za úkol bdít nad sbírkami francouzských národních muzeí. Členem komise je také Honoré Daumier a předsedá jí Gustave Courbet. V r. 1878 je jmenován rytířem Čestné legie.
Veyrassat maluje přívětivým až líbivým způsobem malebné scény venkovského života, někdy evokující tvorbu Jeana Francoise Milleta, ikdyž se koncepčně občas přibližuje Charles Jacqueovi. Jeho barvy jsou však mnohem jasnější než tohoto famózního malíře ovcí. Veyrassat vytváří obrazy oživené velkým počtem postav a zvířat, nejčastěji tažných koní, jenž jsou používány při různých zemědělských pracích. Jeho obrazy nesou známku osobnosti nezaměnitelných vyjadřovacích prostředků, někdy se blíží k milletovským venkovským scénám umě využívající laskavého koloristy a vynikajícího kreslíře. Jeho dílo má vážené a nezastupitelné místo mezi mistry Barbizonské školy. Významný je rovněž v kontextu vývoje francouzské předimpresionistické malby. V Barbizonu má umístěnu pamětní desku po boku svých malířských souputníků (Millet, Corot, Rousseau, Diaz de la Peña, Troyon).
zdroj: artnet.com
