František Thiele (Frýdlant v Čechách 9. 3. 1868 – Praha 23. 5. 1945) byl malíř a profesor na  Akademii výtvarných umění v Praze. Narodil se v rodině Franze Thieleho, měšťana a tkalce. Po absolvování základního vzdělání odjel v r. 1883 do Vídně, kde studoval na umělecko průmyslové skole. V letech 1884–1892 pokračoval  ve studiu na vídeňské malířské Akademii u profesorů Augusta Eisenmengera, Franze Rumpelera a Christiana Grienpenkerla. V r. 1892 obdržel státní stipendium a strávil rok v Itálii. František Thiele podnikl mnoho cest po Španělsku, Francii, byl v Tunisu, v Belgii, Nizozemsku a Německu, v letech 1894–1902 pobýval ve Vídni. V r. 1898 obdržel rakouskou zlatou státní medaili a Liechtensteinovu cenu, v r. 1904 stříbrnou medaili světové výstavy v St. Louis. Thiele byl od r. 1896 členem vídeňského Künslerhausu a spoluzakladatelem a členem spolku Hagenbund ve Vídni. V r. 1902 byl jmenován mimořádným a v r. 1905 řádným profesorem malířství na Akademii v Praze, kde až do r. 1939 vedl tzv. německou malířskou školu. Mezi jeho žáky patřili členové umělecké skupiny Osma – Max Horb, Bedřich (Friedrich) Feigl, Willi Nowak. Před r. 1914 se Thiele účastnil výstav spolku Deuschböhmischer Künstlerbund, jeho díla byla zastoupena na výstavách v Berlíně, Mnichově, Drážďanech, Hamburku, Petrohradě a Římě. Od r. 1916 do r. 1917 působil jako dobrovolník a sloužil jako válečný umělec na mnoha frontách první světové války. V prosinci r. 1927 se oženil s malířkou Inge rozenou Peschke (1903–1993). Narodil se jim syn Wolfgang. V prosinci r. 1934 byla v Praze v Krasoumné jednotě uspořádána Thieleho souborná výstava. František Thiele maloval převážně monumenrální historické obrazy, také krajiny i protréty, byl také znamenitým sochařem.  Za německé okupace byl jmenován ředitelem německé pražské Akademie, jež zanikla v r. 1945. Po válce byl poslán do zadržovacího střediska, kde 23. 5. 1945 zemřel. Jeho žena byla i se synem deportována, nakonec se usadila ve městě Wörgl a kromě malování se živila jako spisovatelka. 

zdroj: Prokop Toman – Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců II, Praha 2000. – wikipedie.cz, vivomondo.com

Tyto stránky využívají cookies
Cookies používáme, abychom zajistili správné fungování a bezpečnost našich stránek, tím pádem co nejlepší zkušenost při návštěvě. Svá nastavení cookies můžete později kdykoliv změnit. Další informace o Cookies
Nastavení
Na této stránce můžete nastavit souhlas pro jednotlivé účely generování a využívání souborů cookies. Další informace o Cookies
Zajišťují, že tyto stránky fungují správně a bezpečně na všech zařízeních.
Analytické cookies nám pomáhají sledovat návštěvnost a informovat o tom, jak návštěvníci využívají tuto webovou stránku v průběhu jejich návštěvy.