Adéla Oliva je malířka a výtvarnice. V r. 1997 maturovala na Masarykově klasickém gymnáziu v Říčanech u Prahy. V letech 1999–2002 studovala na Univesité Du Mirail, umění a užité umění v Toulouse v ateliéru prof. M. Ferniota. Od r. 2002 vystavuje kolektivně, od r. 2008 samostatně.

Ve Francii dosáhla Adéla Oliva značného úspěchu. Její dílo je tamní výtvarnou kritikou vysoce hodnoceno. Uspořádala tam několik autorských výstav (Toulouse, Narbonne, Bordeaux). Prof. M. Ferniot na vernisáži výstavy v Toulouse mimo jiné uvedl: „Oliva je nepochybně inspirována světlem jihofrancouzského podnebí, ale její tvorba má rovněž svůj nezaměnitelný a originální podtext ve východní a židovské tradici. Obrazy se stávají okny do věčné a nekonečné duchovní říše a jejich originální rukopis spolu s odmítnutím primitivního civilizmu přináší divákovi jedinečný zážitek. Oliva se provokativně vyhýbá jakékoliv uzavřenosti tématu, významu nebo formy“. Při pobytu ve Francii se Adéla Oliva angažovala ve více oblastech – vedla restauraci, starožitnictví, zabývala se bibliofilií a studiem jazyků (angličtina, francouzština, latina), pracovala jako korepetitorka v opeře, spolupracovala s loutkovým divadlem, podílela se na projektech Grafitti městu (2007) a Poetické Pyreneje (2008) a na divadelním projektu Loutkohry (Marionnettissimo, 2011). Zároveň cestovala do Egypta, Maroka, Izraele, Španělska, Portugalska, Německa, Dánska, Švédska, Anglie, Skotska, Egypta. Všude tam čerpala náměty pro své práce.

Českým příznivcům výtvarného umění se poprvé představila na samostatné výstavě třiceti svých děl, kterou uspořádala Alšova jihočeská galerie na zámku v Bechyni v r. 2014.

Kurátor této výstavy Mgr. Richard Drury se vyjadřuje k tvorbě Adély Olivy takto:
„V tvorbě Adély Olivy spatřujeme citlivé vědomí o zastřené podobě světa, vynořující se jako tajuplná struktura skrze pohyblivé, proměnlivé tkáně emocionality a paměti. Její obrazy představují pomyslný deník, jemuž svěřuje své zážitky a reflexe v podobě symbolických vizuálních záznamů. Autorka v těchto uhrančivých malířských „zápisech“ osciluje mezi hutnější expresí a křehkou poetičností.

Výtvarná řeč Adély Olivy v sobě spojuje dvě výrazné polohy. Na jedné straně se před námi odehrává tušený existenciální příběh vyjadřovaný náznakovou figurací, v němž jde o nalézání vlastního „životního bodu“ přes úskalí hrozících útrap, nejistot a nedorozumění. Na druhé straně sledujeme, jak se škála citových a myšlenkových stavů spjatých s touto vnitřní poutí zhmotňují ve zcela uvolněné abstrahovanosti, určované čirými vlastnostmi barvy a gesta. To, co z obou zmíněných poloh vychází, je zviditelněný portrét autorčiny mysli, stále fascinované proudícími jevy světa, stále všímavé vůči jeho ironiím, stále zranitelné (ale i odolné) vůči jeho nátlakům a útokům. Je to portrét, kde se přirozeně mísí hravost a dramatičnost, intimita a monumentalita.

Můžeme dílo Adély Olivy proto chápat jako konfesní výpověď, pramenící z niterních zdrojů jejího bytí. Energie, která z ní osobně a z jejího uměleckého projevu vyzařuje, však daleko přesahuje omezený rámec lidského jedince. V lyrickém neklidu zvučné barevnosti a plasticky pojatého povrchu autorčiných obrazů, postupujeme dále a výše, tam, kde rozjitřená představivost – její i naše – nezatíženě proniká do univerzální sféry přírody a kosmu.“

Noemi Smolik se v publikaci Adéla Oliva, Galerie Kroupa, 2017 vyjadřuje takto:
"V dnešní době převládají v malbě takzvané figurativní obrazy. Abstrakce se stala spíše výjimkou. A výjimkou v současné české malbě jsou i obrazy malířky Adély Olivy. Výjimečné jsou proto, že zatímco dnešní abstraktní malba se často stává pouhou formální záležitostí a působí často až nostalgicky, její obrazy jsou aktuální. Aktuální v tom smyslu, že co bylo pozitivním přínosem abstraktní malby do dějin evropského umění a proč je abstraktní umění právem tak vysoce hodnoceno, v tom se této malířce daří úspěšně pokračovat."

Kolektivní výstavy

La Fabrique Příšera v nás v Toulouse – instalace (Francie, 2002), Galerie Carré d´art v Narbonne (Francie, 2004 a 2005), Galerie Experimental v Toulouse (Francie, 2006), Galerie Carre d´art v Narbonne – malba a kresby (Francie, 2008), La Garonne vystavuje v Toulouse (Francie, 2009)

Samostatné výstavy

Espace Bouquières v Toulouse – malba, cyklus Tarot znovu navštívený (Francie, 2008), Centre culturel Bonnefoy v Toulouse – malba a kresby (Francie, 2009), Galerie Experimental v Bordeaux – malba a akvarely (Francie, 2010), Espace Bouquières v Toulouse – malba (Francie 2011), Galerie Agama v Toulouse – malba (Francie 2012), Alšova jihočeská galerie, zámek Bechyně, Chvíle blízkosti – malba (ČR, 2014), Zámecký pivovar Litomyšl Druhá chvíle blízkosti (ČR, 2016), Galerie Kroupa Litomyšl Tam, kde to všechno začíná... (ČR, 2017), Topičův salon Praha Biologický základ tajemství (ČR, 2019), Galerie Pakosta Litomyšl Oltář Mediální Magmy (ČR, 2020), Hotel Aplaus Litomyšl Kniha Proměn (ČR, 2020), Český pavilon EXPO 2020 Dubai Efekt motýlích křídel (SAE, 2021), Galerie Kroupa Praha Art of Dialogue (ČR, 2021)

zdroj: Chvíle blízkosti (kat.výst.), Alšova Jihočeská galerie v Bechyni 2014., Tam, kde to všechno začíná... (kat. výst.), Galerie Kroupa v Litomyšli 2017.

Oliva Adéla (Praha 1977)
Procházka na Žofín
Oliva Adéla (Praha 1977)
Z lesů, vod a strání
Oliva Adéla (Praha 1977)
Dravec
Oliva Adéla (Praha 1977)
Kniha Proměn I
Oliva Adéla (Praha 1977)
Gejzír
Oliva Adéla (Praha 1977)
Metalogika oblaků
Oliva Adéla (Praha 1977)
Stopy v písku
Oliva Adéla (Praha 1977)
Továrna na absolutno
Oliva Adéla (Praha 1977)
Zpověď
Oliva Adéla (Praha 1977)
Palimpsest Archimeda
Oliva Adéla (Praha 1977)
Tůně naděje
Oliva Adéla (Praha 1977)
Mlžno
Oliva Adéla (Praha 1977)
Nepatrná zahrada v Tvých očích
Oliva Adéla (Praha 1977)
Mlha nad Londýnem (Le Jour Se leve)
Oliva Adéla (Praha 1977)
Proudy
Oliva Adéla (Praha 1977)
Modlitba za vodu
Oliva Adéla (Praha 1977)
Bouře na Jupiteru
Oliva Adéla (Praha 1977)
Subjektivní metafora touhy
Oliva Adéla (Praha 1977)
Umění dialogu
Oliva Adéla (Praha 1977)
Na jezeře
Oliva Adéla (Praha 1977)
Kam odcházejí sny
Oliva Adéla (Praha 1977)
Voda s vysokým obsahem železa
Oliva Adéla (Praha 1977)
Buditelé něhy
Oliva Adéla (Praha 1977)
Hřívy modrých blesků
Oliva Adéla (Praha 1977)
Včelí královna
Oliva Adéla (Praha 1977)
Cesta křehkých sluncí
Oliva Adéla (Praha 1977)
Mikropraskliny v slonovinových věžích (pomnožnost věštby)
Oliva Adéla (Praha 1977)
Mikropraskliny v slonovinových věžích (Shakespearova zapadlá luna)
Oliva Adéla (Praha 1977)
Orfeus a Eurydika
Oliva Adéla (Praha 1977)
Na pomezí zadrženého dechu
Oliva Adéla (Praha 1977)
Koupání zakázáno (proudy v Port La Nouvelle)
Oliva Adéla (Praha 1977)
S večerem prodlužují se stíny
Oliva Adéla (Praha 1977)
Podzemní prameny
Oliva Adéla (Praha 1977)
Půlnoční koupel v Arles
Tyto stránky využívají cookies
Cookies používáme, abychom zajistili správné fungování a bezpečnost našich stránek, tím pádem co nejlepší zkušenost při návštěvě. Svá nastavení cookies můžete později kdykoliv změnit. Další informace o Cookies
Nastavení
Na této stránce můžete nastavit souhlas pro jednotlivé účely generování a využívání souborů cookies. Další informace o Cookies
Zajišťují, že tyto stránky fungují správně a bezpečně na všech zařízeních.
Analytické cookies nám pomáhají sledovat návštěvnost a informovat o tom, jak návštěvníci využívají tuto webovou stránku v průběhu jejich návštěvy.