Alois Bubák (Kosmonosy 22. 8. 1824 – Praha 6. 3. 1870) byl malíř krajinář. Podle přání rodičů se měl stát knězem, a proto studoval nejprve na Gymnáziu v Mladé Boleslavi, pak na filozofické a teologické fakultě v Praze. Na pražskou Akademii nastoupil až v r. 1844. Nejprve se stal žákem Aloise Čermáka, později nastoupil do krajinářské Haushoferovy školy, kde studoval v letech 1847–1854). Asi v r. 1848 podnikl z podnětu svého učitele Maxe Haushofera tehdy obvyklou cestu do Alp. V dalších letech procházel studijně Čechy, zejména Šumavu, Českomoravskou vysočinu a svůj rodný kraj, Mladoboleslavsko, Mnichovohradišťsko a Turnovsko. V r. 1858 stal se učitelem kreslení na pražské Obchodní akademii, r. 1865 přešel na Vyšší dívčí školu v Praze. Od r. 1867 byl pilným spolupracovníkem Světozora, kde uveřejnil na 59 prací. V témže období pracoval i pro Květy. Životem se probíjel těžce, podporoval své rodiče i příbuzné, vypomáhal si soukromým vyučováním. Posléze sdílí osud a nemoc svého přítele Adolfa Kosárka a umírá na tuberkulózu ve věku čtyřicetišesti let. Bubák se zabýval studiem české krajiny a významem krajinářského díla je ve skupině Haushoferových žáků hned za Kosárkem. Nejvíce maloval oleje, avšak velmi oblíbeny byly i jeho akvarely, jejich xylografické reprodukce lze často nalézt v prvních dvou ročnících Světozora.
V r. 1851 obeslal poprvé uměleckou výstavu v Praze obrazem Partie od Išlu, potom následují na pražských výstavách: Partie od Jindřichova Hradce (1852), Blížící se bouře (1853), Hrubá Skála (1853), Partie z pískovcového pohoří jizerského u Turnova a Partie u rybníka u Jindřichova Hradce (1854), Partie z Plöckensteinského jezera na Šumavě (1855). Tehdy byl Bubák na výši svého umění. Další díla: Partie z údolí Innu v Tyrolsku (1856), Ideální krajina (1857), Večerní krajina a Odpolední krajina z jižních Čech (1858), Blížící se bouře (1861, motiv od Trosek), V lese (1862), Letní odpoledne v krajině jizerského pohoří (1863), Bojiště u Kolína (1864). Toto dílo oceňuje tehdy v Hlase Neruda jako „vynikající, celistvé dílo s umělecky věrnými studiemi krajinářských jednotlivostí…rozhled do dálky a zvláště vzduchová část obrazu jsou vskutku již mistrně provedeny“. Dále vystavuje dvě Krajiny (r. 1865 a 1867). V těch letech Bubák namaloval pro muzejní výpravu za přírodopisným prozkoumáním Čech akvarelové pohledy, zachycující geologickou fysiognomii jednotlivých úseků Čech. Na výstavě pohledů na český kraj (Praha 1917) byl Bubák zastoupen obrazy: Krajina s Bezdězem v pozadí (označ. A dat. 1863), Vrch Mužský u Mnichova Hradiště, Libochovice s okolím, Říp s okolím, Bouře v horách, Plöckensteinské jezero na Šumavě (označ. uhlokresba obrazu, podle něhož zhotovil Karel B. Post lept jako prémii pro členy Krasoumné jednoty na r. 1870). Na výstavě Český ráj v umění výtvarném v Obecním domě v Praze (1938) bylo vystaveno šest Bubákových obrazů.
zdroj: Milan Dospěl, Haushoferova krajinářská škola (kat. výst.), Galerie Kroupa v Litomyšli 2016. – Prokop Toman – Prokop H. Toman, Nový slovník československých výtvarných umělců I, Praha 2000.
